Vlhkost v pěstební místnosti je možná nejvíce podceňovaným faktorem růstu. K jejímu měření a úpravě používáme relativní vlhkost (RH) jako jednotku.
Suchý vzduch urychluje odpařování vlhkosti z listů, zatímco příliš vlhký vzduch jej zpomaluje. Rostlina musí vždy odpařit určité množství vody, aby vznikl prostor pro novou vodu z pěstebního média, v níž jsou rozpuštěny živiny.
Rostlina funguje jako pumpa poháněná sluneční energií. Pokud je však relativní vlhkost příliš nízká, rostlina odpaří více vody, než je schopna přijmout, což způsobuje poruchy růstu a nakonec může rostlinu zcela vysušit.
Pokud je vlhkost naopak extrémně vysoká, růst se výrazně zpomalí. Rovnováha je proto velmi důležitá.
Malé řízky mají ještě málo kořenů a nemohou tedy přijímat dostatek vody. Pro silné zakořenění řízků je v řízkovně potřeba vlhkost kolem 80 %.
Pokud je vlhkost kolem řízku příliš nízká, rychle ztrácí vodu, aniž by ji mohl doplňovat.
V prvních 3 týdnech růstu potřebují rostliny vlhkost asi 70–80 %.
Poté, až do přibližně 6. týdne, je optimální vlhkost pro rostliny 60 %. Od 7. týdne by se měla vlhkost opět snižovat, ale ne pod 40 %.
Při vlhkosti pod 40 % dochází k příliš rychlému odpařování a rostlina obtížně doplňuje vodu. Uzavírá průduchy, čímž zastavuje růst a kvetení. Výpadek růstu se vždy projeví na nižším výnosu.
Důležitá je také teplota vlhkosti.
Některé systémy mohou snadno foukat do vzduchu studenou vodu. Taková vlhkost však přirozeně růst zpomaluje. Nejlepší je používat vlažnou vodu.
Hobby pěstitelé, kteří nemají zvlhčovač, mohou v prvních 4 týdnech nejlépe pravidelně rosit listy.